Státní dluh přesáhl tři biliony korun. Vůči hrubému domácímu produktu činí zadlužení přes 43 procent. Letos vydá stát na splácení úroků 70 miliard korun.
Státní otesánek bobtná a roste. Otylý stát nikomu neprospěje. Redukce bude bolet, neboť se s největší pravděpodobností dotkne zvyšování daní a škrtům ve výdajích. Ke konci letošního prvního čtvrtletí činil státní dluh 2,997 bilionu korun. Údaje zveřejnilo Ministerstvo financí České republiky.
Dluhová služba překonává ministerstva
Dluhová služba, která se zabývá správou státního dluhu, což znamená především placení úroků z dluhopisů a dalších finančních instrumentů, které stát vydává za účelem svého dalšího financování, by letos měla být 69,9 miliardy korun. Tolik činí rozpočty na letošní rok ministerstva zdravotnictví (15,5 miliardy korun) a ministerstva průmyslu obchodu (53,7 miliardy korun).
Příští rok by měla dluhová služba státu činit 90 miliard a v roce 2025 překoná magickou hranici sto miliard. Pro představu jde o letošní roční rozpočet ministerstva vnitra (99,7 miliardy korun). Nutno podotknou, že česká ministerstva hospodaří s částkami od 9 do 899 miliard korun. Doba, kdy bude státní dluh stát stejně jako letošní provoz ministerstva práce a sociálních věcí (899 miliard korun), kam spadá výplata především starobních a dalších důchodů, je zřejmě v nedohlednu a snad k němu nikdy nedojde.
Státní dluh za rok 2022 se vyšplhal na 2,894 bilionu korun a činil 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Meziroční zvýšení státního dluhu oproti roku 2021 bylo 429,1 miliardy korun. Schodek státního dluhu za rok 2023 je naplánovaný na 360,4 miliardy korun. Jaký bude ve skutečnosti se dozvíme v příštím roce.
Jak vysoký může být dluh?
Stanovit bezpečnou výši státního dluhu je složité. Lze se opřít o čísla států Evropské unie. Nejnižší dluh v Evropě ke svému HDP má Estonsko s 17,2 procenty.
Největší dluh mají Řekové (168,3 procenta), které následuje Itálie (143,5 %), Portugalsko (113,8 %) a Španělsko (112,8 %). Přes sto procent výkonu HDP dluží ještě Francie a to 112,4 procenta. Česko se svými 42,9 procenty patří k relativně zodpovědnějším dlužníkům. Premianty jsou kromě zmíněného Estonska třeba Bulharsko (22,5 %), Lucembursko (28 %) a Dánsko (29,4 %).
Dostat se ze 43 procent vůči svému HDP třeba na 60 % nebo na plných sto procent chce především čas. Jižní Evropa ani Francie se k dluhu vyššímu jejich roční výkon ekonomiky nedostaly za dvě nebo tři volební období, nýbrž si svůj „dloužek“ hezky střádaly, minci po minci, dlouhé dekády.
Nebezpeční voliči
Před dalším zadlužováním nás politici neochrání. Spravují zemi podle svého ideového přesvědčení na základě mandátu získaného od svých voličů. Převáží-li voliči zprava, kteří chtějí nízké daně, vláda daně s největší pravděpodobností sníží. Pakliže koalici sestaví strany reprezentující levici, mohou se starobní důchodci těšit na mimořádné valorizace starobních důchodů.
Případně se ideově odlišné strany domluví na společném řešení, jako je třeba zrušení superhrubé mzdy a nechtěně tak zvýšit inflaci o pár procentních bodů a radikálně snížit příjmy státního rozpočtu na dlouhé roky dopředu.
Je řešením splatit státní dluh?
Splacení státního dluhu nebude ani rychlé, ani bezbolestné. Bez výrazných škrtů výdajů a zároveň navýšení příjmů v podobě zvýšení daní, se snižování státního dluhu nedočkáme. Maximálně se dočkáme utěšování, že v porovnání s růstem hrubého domácího produktu dluh klesá.
Nečekejme zázraky a zvykněme si, že státní dluh pomalu ale jistě poroste.