Rok 2013: Neúspěch důchodové reformy i hypoteční boom

PoradkyněDůchodová reforma, zákon 38 a rekordní objem hypotečních úvěrů. Tak by se dal z finančního pohledu zanalyzovat rok 2013.

 

Minulý rok byl z hlediska událostí ve finančním světě doslova plný rekordů a těch nej. Důchodová reforma dokázala spolehlivě zastřít zbývající velké události, jako je úspěch bank poskytujících hypoteční úvěry nebo nárůst investic v otevřených podílových fondech.

Neslavný konec důchodové reformy

Druhý pilíř reformovaného penzijního systému nesplnil očekávané cíle státu a penzijních společností. Loňské plány byly nastaveny na získání půl milionu osob, které do druhého pilíře vstoupí a budou v něm zhodnocovat své finanční prostředky určené pro podzim života. Namísto toho bylo koncem minulého roku něco přes 82 tisíc účastníků.

Nyní chce levicová vláda Bohuslava Sobotky druhý pilíř zrušit. Nenabízí za něho žádnou náhradu a zodpovědným občanům nezbývá nic jiného, než se spolehnout na svou budoucí penzi sami. U některých se zcela jistě prohloubí pocit, že stát je nechá kdykoliv na holičkách.

Hypoteční rekord: 149 miliard korun

V oblasti úvěrů na bydlení došlo k oživení a součet hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření dosáhl hranice 190 miliard korun. To je od roku 2007 třetí nejlepší rok. V roce 2007 činil celkový výkon úvěrů na bydlení hranice 213 miliardy, o rok později pak 194 miliardy korun.

Z hlediska složení úvěrů na bydlení se bezkonkurečně dařilo hypotékám, které byly sjednány v objemu 149 miliardy korun. Naopak úvěry ze stavebního spoření, stejně jako v předchozím roce, stagnovaly na hranici 41 miliard korun. Nejtučnějším rokem pro stavební spořitelny byl již zmíněný rok 2007, ve kterém půjčily svým klientům 75 miliard. Od té doby se objemy úvěrů snižují.

Nízké provize „pohřbily“ druhý pilíř

Pro finanční poradce patřil rok 2013 k výjimečným a to z hlediska provizí. Dost silně byly omezeny provize pro penzijní produkty. Část kritiků důchodové reformy vidí neúspěch i proto, že provize pro produkty 2. a 3. pilíře byly nastaveny příliš nízko. Poradce si tak mohl vydělat maximálně zhruba 850 korun. A to ještě v případě, že mu jeho „zaměstnavatel“ poslal provizi celou. Po odečtech nákladů na centrálu a poradenskou strukturu to bylo však mnohem méně. Při srovnání s provizemi za penzijní připojištění, kdy tehdejší penzijní fondy vyplácely i čtyřnásobek měsíční úložky, jde opravdu o drobné.

Provize z hypotečního úvěru se pohybují okolo jednoho procenta z celkové výše hypotéky.

Podobnou roli hraje u finančních a pojistných zprostředkovatelů zákon č. 38/2004, ve kterém má být poradce hnán před větší díl odpovědnosti a zároveň zastropování provizí, respektive prodloužení stornolhůt, na které jsou odměny navázané.

Líbil se vám tento článek?
Pomozte nám s jeho propagací a sdílejte ho na svém Facebooku či na jiné sociální síti, kterou používáte. Děkujeme.