Zaměstnanecké benefity

Za vykonanou práci dostanete nejen koláče. Tak by se dalo stručně shrnout, proč firmy využívají pro své zaměstnance různé benefity a další motivační programy. Zaměstnanci dostanou nárok na nějaké peněžní či nepeněžní plnění, zaměstnavatelé mohou ušetřit část peněz na jejich platu.

Jakýkoliv bonus či benefit, který je nad rámec normálního platu, zaplatí vždy zaměstnavatel. Pro něj je naopak velice výhodné, když si může od benefitů snížit základ daně, případně ušetřit za platbu zdravotního a sociálního pojištění. V obou případech tak firma ušetří peníze, které by musela vynaložit na svého zaměstnance. Čtěte také: Jak pracujeme aneb Průměrná mzda v Česku

Nejčastější zaměstnanecké benefity

Mezi nejčastější zaměstnanecké benefity patří příspěvek na stravování. Ten nabízí devět z deseti společností. Zaměstnanec tak může získat stravenku, případně má možnost využít stravování v závodní jídelně.

Druhým nejčastějším benefitem je zvýšení nároku na dovolenou nad rámec předepsaný zákonem. Aktuálně má běžný zaměstnanec v privátním sektoru nárok na čtyři týdny dovolené. Jeho zaměstnavatel mu tak může nabídnout například týden dovolené navíc. Třetí nejrozšířenější skupinou zaměstnaneckých benefitů jsou odměny při významných pracovních a životních výročí. Čtěte také: Jak je to s pracovní flexibilitou a mobilitou zaměstnanců?

Například ve finančně-poradenských společností je běžné, že při dosažení určité manažerské pozice a odpracování předem daného počtu let získá pracovník nárok na doživotně vyplácenou rentu.

Benefity ve společnostech s uzavřenou kolektivní smlouvou

Zdroj: Informační systém o pracovních podmínkách (ISPP)

Z tabulky je patrné, že nejméně poskytovaným (anebo žádaným) je práce z domova. Tu nabízí jen tři firmy z tisíce. Čtěte také: Klady a zápory práce z domova

Nejčastější benefity

Nejčastější benefity, které každého napadnou jsou stravenky, příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění. Proberme si je detailně.

U všech zaměstnaneckých benefitů platí, že se na ně dá podívat jak pohledem zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Pro zaměstnance je to vítané zpestření k jeho platu, zaměstnavatelé naopak dokáží ušetřit část finančních prostředků. Byť na úkor samotného zaměstnance, který by tak mohl mít vyšší odvody na sociálním pojištění a tím pádem i o trochu vyšší starobní důchod.

U stravenek, potažmo stravování platí následující. Příspěvky na stravenky či na jídlo jsou osvobozeny od daně z příjmu až do výše 55 procent z ceny jednoho jídla za jednu směnu. Podobný poměr daně platí i u stravenek. Zaměstnanec má stravenku a závodní stravování je osvobozeno od daně z příjmu.

Shodné podmínky platí i u penzijního připojištění a životního pojištění. Oba finanční produkty jsou daňově uznatelné bez jakéhokoliv omezení za strany zaměstnavatele. V případě zaměstnance jsou od daně z příjmu osvobozeny souhrnné roční příspěvky až do výše 24 tisíc korun. Ty musejí být uhrazeny zaměstnavatelem přímo na zaměstnancovo účet penzijního připojištění se státním příspěvkem. Čtěte také: Penzijní připojištění a penzijní fondy v číslech

Totéž platí i pro příspěvky určené v rámci životního pojištění. Zaměstnavatel tak může zaměstnanci poslat až 24 tisíc korun ročně, aniž by musel z těchto peněz zaplatit zdravotní a sociální pojištění. Avšak pod podmínkou, že tyto peníze budou poslány přímo na účet dané pojišťovny.

Jestliže by však příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění byly vyšší 24 tisíc korun, bude je muset zaměstnavatel zahrnout do vyměřovacího základu zaměstnance. Čtěte také: Muži dostávají za stejnou práci až o čtvrtinu více než ženy