Jak se dívají tuzemští podnikatelé a podnikatelky na výzvu amerického miliardáře Warrena Buffetta, který navrhuje americké vládě, aby bohatým lidem zvedla daně? Jde o spásný nápad, anebo je pes zakopán někde jinde?
Zdanění pomyslných horních deseti tisíc je většinou výplodem levicových politiků, kteří tak chtějí potrestat úspěch lidí, kteří hýbou národním hospodářstvím. Jenže co si myslet o výzvě amerického miliardáře Warrena Buffetta (ročník 1930), který vyzval vládu Spojených států, aby zvýšila daně těm nejbohatším. Je to nápad senilního starce, anebo má šanci na úspěch? Pro dokreslení situace zmiňme, že Buffettem se inspirovali němečtí milionáři a žádají vládu kancléřky Angely Merkelové o totéž, co jejich zaoceánský vzor.
Zeptali jsme se několika tuzemských podnikatelů a podnikatelek, jestli by podobnou iniciativu podpořili i u nás.
Body pro Buffetta: 1:1
Tuto aktivitu jsem zaznamenala a překvapila mě. Dodnes si neumím utřídit názor na to, zda se jedná o populistický účelový krok nebo akt společenské odpovědnosti, sdělila nám své pocity česká podnikatelka Linda Vavříková, která je spolumajitelkou Firmy na zážitky, s. r. o. Pokud by se podobná iniciativa rozjela i v Česku, stála by jednoznačně proti. Jsem pro spravedlivé rovnoměrné zdanění.
Naopak další tuzemský podnikatel, Tomio Okamura podnikající třeba v cestovním ruchu, spatřuje ve výzvě miliardáře Warrena Buffetta určitou sociální příležitost. Buffettův názor má zcela jasnou logiku. Každý bychom měli v čase krize své zemi pomoci a je ostuda, když nejvíc platí chudí, řekl Okamura.
Patnáct procent z měsíčního příjmu deset tisíc korun není totéž, co stejných 15 procent ze 100 tisíc. Kdo nevidí rozdíl, zřejmě toho ve škole moc nepochytil.
Na otázku, jestli by podpořil podobnou iniciativu i v České republice, japonsko-český podnikatel odpovídá: Zvýšení progrese pro nejbohatší jsem už veřejně navrhoval. Neplatí argument, že pro státní rozpočet je to jen pár miliard. Za výraz „jen pár miliard“ bych fackoval. Dnes chybí „pár“ miliard na silnice nebo na důchodce nebo na vzdělání. Takže nejen každá miliarda, ale každá koruna je dobrá. Jestliže někdo hází miliardami a necení si jich, ukazuje jen na špatného hospodáře, míní Okamura, který chápe, že z chudých lidí se pomocí daně z přidané hodnoty z potravin či léků získá daleko víc. Čtěte také: Plánuje se změna zdanění kapitálových investic
Je opravdu daňová zátěž nejbohatších nutná?
Zvýšení daní z příjmů nejbohatších obyvatel země však státní pokladnu nespasí. Jen pro letošní rok je plánován schodek státního rozpočtu na 105 miliard korun. V příštím roce to nebude o mnoho lepší. Zvýšení daní nejbohatším je oněch „pár miliard“, které však nikoho pořádně nevytrhnou. Stát by měl hledat úspory zejména u sebe. Podle výpočtů ekonoma Aleše Michla by stát mohl ušetřit až 120 miliard korun tím, že by zrušil veškeré daňové výjimky. Mezi tyto výjimky třeba patří v tuzemsku velice rozšířené a oblíbené stravenky.
Další významná položka je podle Michla ukrytá přímo ve státním rozpočtu. Respektive pak v neexistenci veřejně přístupném přehledu zakázek, které poptává erár. V praxi se takový systém nazývá jako „klikací“ rozpočet. Kdokoliv by do něj mohl kdykoliv nahlédnout, neboť by byl on-line přístupný na internetu. Každý by tak mohl během několika kliknutí myší zjistit, kolik a za co zaplatila ta či ona obec, kraj nebo stát. Zavedením klikacího rozpočtu by tak stát podle Aleše Michla ušetřil dalších sto miliard korun.
I kdyby se zavedla jen jedna z navrhovaných řešení, potažmo by byly pomyslnými zlatými českými ručičkami odbyty z poloviny, stát by jako mávnutím kouzelného proutku ušetřil přinejmenším sto miliard korun ročně.
Navrhované zvýšení daní pro nejbohatší či zvýšení sazeb u DPH by si tak politici mohli nechat na dobu, kdy se ekonomice bude dařit opět o něco lépe. Alespoň by měli v zásobě dobrý trik na získání hlasů voličů. A pokud by už stát chtěl zvyšovat daně, ať je zvýší všem a ne jen jedné skupině. Daně z přidané hodnoty zdaňují spotřebu, kterou může kdokoliv omezit anebo naopak zvýšit. Čtěte také: Jednotná sazba DPH: Nářky nad zvýšením cen potravin, léků a knih