Vyplatí se stavební spoření?

Prasátko na spořeníStavební spoření doznalo v posledních letech určitých změn, které nejsou pro toto spoření úplně nejlepší.

 

I přesto jde o dobře úročený produkt. Na stavební spoření lze nahlížet dvěma způsoby. Jeden z nich je, že jde o konzervativní produkt, který úrokovou sazbou nepřekoná spořicí účty a současně i takovým způsobem, že jde o státem podporovaný produkt.

Kdyby stavební spořitelny ze dne na den snížily úrokové sazby na minimum, „stavebko“ by i přes to díky státním podporám generovalo zajímavé výnosy. V opačném případě, kdy by stát značně upravil podmínky pro tento spořící produkt, by nešlo o bůhvíjaký propadák. Jen by tento produkt upadl do zapomnění, neboť by ho z povědomí lidí vytlačovaly produkty s vyššími výnosy.

Dvousložkové spoření

Stavební spoření se skládá ze dvou složek. První je závislá na stavební spořitelně. Dlouhodobě lze na spoření získat roční úrokovou sazbu zhruba od jednoho do tří procent. Druhá složka je plně v moci státu, který od vzniku tohoto produktu celkem třikrát upravil podmínky.

Garantované výnosy a pojištění vkladů

Na stavební spoření se dá pohlížet také ze dvou jiných rovin. Především z hlediska garantovaných výnosů a pojištění vkladů.

Garantovanými výnosy rozumíme zejména úrokovou sazbu, kterou stanovují samotné stavební spořitelny a současně i státní podporu. Ta činí deset procent z celkové roční úložky do 20 tisíc korun. Jakmile tuto částku přespoříte, stát vám nic navíc nedá. Faktickým limitem jsou tak dva tisíce korun (deset procent z oněch 20 tisíc). Měsíčně stačí odložit stranou 1667 Kč.

Vklady u stavebních spořitelen podléhají zákonnému pojištění vkladů. Omílat stále dokola výši limitu 100 tisíc eur a jejího ekvivalentu do příslušné národní měny, v naší zemi do české koruny, asi nemá pro pravidelného čtenáře finančního serveru investia.cz příliš velký význam. To vše za předpokladu, že stavební spoření neslouží primárně pro ukládání celoživotních úspor. Na to jsou jiné a mnohem vhodnější depozitní nástroje.

Náhrada za stavební spoření?

Zodpovězení této otázky, jaká je náhrada za stavební spoření, je ošemetné. Na odpovědi závisí i to, jestli stát za případné zrušení stavebního spoření vytvoří nějakou vhodnou náhradu.

Od státu nelze dlouhodobě očekávat, že se bude chovat jako oslík, ze kterého na požádání vypadnou zlaťáky jakmile jím někdo zatřese.

Logicky se nabízí další otázka, pro by stát něco nahrazoval, když to pro něj v konečném důsledku znamená další finanční výdaje.

Budeme-li hledat důstojnou alternativu za stavební spoření nenajdeme ji. Ne v takovém rozsahu, aby v dostatečné míře pokryl výnosnost a zároveň i bezpečnost. Podle výše úrokové sazby se mohou se stavebním spořením směle měřit některé spořící účty a termínované vklady. Podle výše státní podpory připisované každoročně k nové úložce již na trhu konkurence není. Potažmo je, ale v tom okamžiku střadatel přichází o výhodu pojištění vkladů.

Stavební spoření se i přes zdanění státní podpory stále vyplácí. Průměrně nabízí v rámci povinného šestiletého cyklu zprůměrovaný roční pětiprocentní výnos, který překoná jak inflaci, tak i veškeré depozitní produkty, které jsou aktuálně v nabídce tuzemských bank a družstevních záložen.

Líbil se vám tento článek?
Pomozte nám s jeho propagací a sdílejte ho na svém Facebooku či na jiné sociální síti, kterou používáte. Děkujeme.