Těžký život začínajícího rentiéra: Výpočty, propočty a ještě jednou počty

GrafBýt rentiérem nemusí být zrovna dvakrát jednoduché. I přes to, že vlastní dostatek peněz či jiného majetku, ze kterého získává rentu, nemá zdaleka vyhráno.

Musí stanovit investiční strategii a popřemýšlet nad výší renty. Inflace se stane strašákem a výnosy vytouženou modlou.

Felix Mužný, hlavní hrdina knihy „Spořit nebo investovat?“, se stal rentiérem. Do klína mu doslova spadlo deset milionů korun. Nyní počítá, jak velkou rentu si může dovolit, aniž by musel chodit do práce. Podívejme se na jeho situaci z několika různých úhlů pohledu, které si vysvětlíme podrobněji. Čtěte také: Jak neztratit hodnotu peněz

Pro samý začátek je nejlepší, když si od nabytí větší částky peněz uděláte odstup. To znamená, že nebudete končit v práci na hodinu, ale že počkáte několik měsíců, případně i několik let, než se definitivně rozhodnete, jak s penězi naložíte. Utratit finance je snadné, horší je to s jejich získáváním. Proto v této oblasti platí více než kdy jindy známé české přísloví: Dvakrát měř, jednou řež.

Utratit deset tisíc za zbytečnosti není tolik bolestivé, jako roztočit milion.

Jak stanovit výši renty?

Hned první věc, kterou by měl Felix udělat, je stanovení výše renty. Rozhodl se – vcelku logicky – že by chtěl pobírat každý měsíc rentu ve výši 25 tisíc korun. O něco nižší částku činí aktuálně průměrná hrubá mzda. Ročně tak Felix získá ze svého finančního majetku rentu v hodnotě 300 000 Kč.

Od této sumy ještě odečtěte zdravotní pojištění a důchodové pojištění. Ani rentiérům se nevyhýbá povinnost platit tyto odvody. Důchodové pojištění sice není povinné, ale z uhrazených odvodů lze získat relativně dobrou částku. Tedy za předpokladu, že budete starobní důchod pobírat alespoň 20 let. Zdravotní pojištění již povinné je. Zdravotní pojišťovny ho navíc vymáhají. V případě jeho nehrazení vám naskakuje penále. Neplatiči se často nevyhnout ani kontaktu s exekutory, které pojišťovny k neplatičům posílají.

Zjednodušený model čerpání renty

Na samém začátku tohoto článku vás nebudeme zahlcovat přílišnými informacemi. Začneme proto hezky od začátku. Felix chce ročně získat rentu ve výši 300 tisíc korun z jistiny 10 milionů Kč. Prostým vydělením těchto čísel nám vyjde, že Felix jistinu vyčerpá po 33 letech. Pokud by měl do důchodového věku lidově za pár, mohl by na hodinu odejít ze zaměstnání a užívat si života. Jestliže má před sebou 20 let a více do odchodu do důchodu, není příliš moudré čerpat rentu z jistiny.

Do výše uvedeného příkladu nebyla promítnuta síla inflace. Předpokládejme, že průměrná míra inflace bude každoročně dvě procenta. O stejnou výši se zvýší i renta. Již po deseti letech vyplácení nebude renta činit 300 tisíc, ale 365 000 Kč. Jistina však bude po deseti letech při každoroční dvouprocentní inflaci činit 6,6 milionů. Čím to je způsobeno? Zatímco Felix si o inflaci navyšoval rentu, jistina nebyla nikterak zhodnocována. Kombinací čerpání renty navýšené o inflaci a nikterak zhodnocovanou jistinou došlo ke snížení původní hodnoty jistiny. Felix totiž zvyšoval rentu o inflaci, zatímco jistinou se nikterak nezabýval. A protože renta v čase rostla a jistina nikoliv, vyčerpá ji po 25 letech.

Šestiprocentní výnos mění pravidla hry

Zcela zásadním způsobem mění pravidla hry šestiprocentní výnos. Z tohoto výnosu se musí odečíst dvouprocentní inflace, dále pak srážkové daně a poplatky, což bude činit do jednoho procentního bodu. Zbylé tři procentní body budou tvořit výnos. Ten spolkne renta. Ta se bude sice navyšovat o dvouprocentní míru inflace, ve skutečnosti tak bude o jeden procentní bod vyšší, neboť výnos nebudeme nikterak snižovat.

Vývoj renty a jistiny v padesátiletém horizontu

Délka v letech Jistina Výnos 6 % Renta Daně a poplatky
1 10 000 000 600 000 300 000 100 000
2 10 200 000 612 000 306 000 102 000
3 10 404 000 624 240 312 120 104 040
4 10 612 080 636 725 318 362 106 121
5 10 824 322 649 459 324 730 108 243
10 11 950 926 717 056 358 528 119 509
15 13 194 788 791 687 395 844 131 948
20 14 568 112 874 087 437 043 145 681
25 16 084 372 965 062 482 531 160 844
30 17 758 447 1 065 507 532 753 177 584
35 19 606 760 1 176 406 588 203 196 068
40 21 647 448 1 298 847 649 423 216 474
45 23 900 531 1 434 032 717 016 239 005
50 26 388 118 1 583 287 791 644 263 881

Výpočet a zpracování: investia.cz

Z přiložené tabulky je patrné, že poplatky nebudou nikterak závratné, zato srážková daň z příjmu spolkne většinu procentního bodu, který označuje položka Poplatky a daně.

Proberme si ještě informace obsažené v tabulce. V levém sloupci je vyjádřená délka trvání. Ta je v letech. Pro ilustraci jsme použili prvních několik let a poté každých pět let. Jistina 10 000 000 Kč je na samém počátku. Každým rokem se z této sumy vygeneruje šestiprocentní výnos. Od něho se odečte renta a daně s poplatky. Zbylé peníze se přičtou k jistině, od které se další rok opět získá šestiprocentní výnos apod. Výchozí suma renty byla stanoven na 300 000 Kč. Každým rokem se zvýší o dvě procenta. Daně a poplatky jsou jedno procento z jistiny.

Jaký bude mít rentiér důchod?

Jestliže rentiér Felix každý měsíc odváděl České správě sociálního zabezpečení minimální měsíční zálohu na důchodové pojištění, bude i jeho důchod minimální. Pokud bychom na 40letý horizont, po který čerpal rentu ze svého finančního majetku, spočítali důchod podle aktuálních pravidel (tj. platných v únoru 2012), pak by při dosažení důchodového věku 67 let získal od státu starobní důchod zhruba 4 500 korun měsíčně. Nejde o nikterak závratnou sumu, ale když uvážíme, že má finanční majetek v hodnotě deseti miliónů, je vcelku jedno, jak vysoký bude mít důchod od státu. Čtěte také: Zajištění na stáří: Důchod nebo renta?

Čerpání renty je tak mnohem komplexnější záležitostí než se na první pohled zdá. V článku jsme se nezabývali podkladovými aktivy, do kterých by mohl Felix investovat peníze, případně je někde zhodnocovat tradiční depozitní cestou.

Líbil se vám tento článek?
Pomozte nám s jeho propagací a sdílejte ho na svém Facebooku či na jiné sociální síti, kterou používáte. Děkujeme.