Před zimou vždy dochází ke zvyšování nezaměstnanosti. Stejné je to i v letošním roce. Podle různých ekonomických předpovědí by v příštím roce mohla nezaměstnanost přesáhnout hodnotu deseti procent z celkového práceschopného obyvatelstva. Být bez práce tak bude do budoucna běžnější.
Snažili jsme se vypátrat několik příčin, proč je i v dnešní době tak vysoká nezaměstnanost. Ta se například od té před pěti lety liší již tím, že v ekonomice není dostatek volných příležitostí. Úplně jiná situace nastává v okamžiku, kdy na jednoho volné místo připadají tři lidé bez práce. Naopak zcela odlišnou situací je, když o jedno pracovní místo bojuje nezaměstnaných třináct. Dochází tak k paradoxu, kdy i o místa, o která nikdo běžně nezavadí, se svádí boj. Čtěte také: Hledám práci: Vylepšete si drobnými úpravami životopis
Mít nálepku nezaměstnaného je pro většinu lidí stigmatizující. Už jen proto, že v dobách minulých byli lidé bez práce nazýváni jako příživníci, kteří patřili za mříže. Udělat z nezaměstnaného vězně bylo pro komunisty nejjednodušší řešení. Tento přežitek se z myslí lidí dosud nevytratil.
Nezaměstnanost znamená spíše to, že nemáte stabilní příjem a nemůžete se věnovat svým koníčkům, neboť na ně nemusíte mít dostatek peněz. Jediné stigma, které tak pro člověka bez práce vyplývá, je neexistence příjmů, které by mu umožnili žít život jako předtím, než zaklepal na dveře nejbližšího úřadu práce.
Vlivy na nezaměstnanost
Na nezaměstnanost má vliv několik faktorů. Jedním z nich je již na legislativní úrovni. Jde o zákoník práce. Ten totiž nadržuje zaměstnancům. Nechrání zájmy těch, kteří dokáží vygenerovat pro ostatní práci, tedy zaměstnavatelů.
Kdejaký kverulant se základní znalostí zákoníku práce umí pořádně potrápit svého chlebodárce. Zejména tehdy, kdy nepředvádí zrovna excelentní pracovní výkony a práce je pro něho cizím ba dokonce vulgárním slovem. Čtěte také: Zákoník práce: Výpovědní lhůta a dovolená brání vyšší zaměstnanosti
Podle kvalifikovaných odhadů je právě zákoník práce příčinou, proč není míra nezaměstnanosti nižší o jeden či dva procentní body. Zaměstnavatelé se vesměs obávají situace, kdy pro své zaměstnance nebudou mít práci a bude potřeba flexibilně a co nejlevněji snížit stavy. To však se zákonnou normou nařizující odstupné nejde.
Druhou legislativní překážkou jsou vysoké odvody na sociální a zdravotní pojištění. Jejich snížením by se mohla zvýšit zaměstnanost obyvatel o další jeden procentní bod z celkového počtu lidí bez práce.
Posledním faktorem, který však na nezaměstnanost nemá příliš velký vliv, je institut minimální mzdy. Tu dostává v Česku zhruba dvě procenta zaměstnanců.
Úřady práce (ne)jsou efektivní
Tristní je rozdílná výkonnost úřadů práce. Jednotné stanovisko naší redakce je takové, že v regionech, kde je nezaměstnanost vyšší než je státní průměr, jsou úřady práce daleko aktivnější při vyhledávání možností a spoluvytváření pracovních míst. Naopak v těch regionech, kde je nezaměstnanost průměrná a podprůměrná, je aktivita pracovních úřadů nižší.
Abychom však nekřivdili těm co se snaží, musíme podotknout, že lidí, kteří pracovat nechtějí, je v populaci zhruba stejně a žijí po celé republice více méně rovnoměrně. Zatímco v regionu, kde nezaměstnanost dosahuje dvaceti procent, se dobře projeví její snížení na deset či patnáct procent, v regionu s mírou nezaměstnanosti podobné celostátnímu průměru se již taková kouzla nestávají. Čtěte také: Nezaměstnanost: Počty nezaměstnaných a růst nových pracovních míst
Vize budoucnosti
Nezaměstnaných však bude do budoucna přibývat. Bude se měnit zejména jejich struktura. To v souvislosti s tím, jak se bude měnit trh práce. K tomu ostatně dochází již nyní. Klíčem v nezaměstnanosti je zejména vzdělání obyvatel a zaměření národní ekonomiky.
Je naivní se domnívat, že nás spasí lidé s výučním listem, jak po tom volají zejména krajští politici z řad sociálních demokratů a aktuálního ministra školství za Věci veřejné Josefa Dobeše. Ti chtějí „obnovit“ slávu učilišť na úkor gymnázií a odborně zaměřených středních škol jako jsou stavební a strojírenské průmyslovky, obchodní akademie apod. Rovněž chtějí zkomplikovat vstup na běžnou střední školu a pokoušejí se zavádět už na základních školách rozřazovací testy. Tento přístup nás dovede jen k tomu, že v budoucnu přibude lidí bez práce, potažmo naroste nespokojenosti mezi těmi nejméně majetnými.
Nepřímým vlivem bude i snížení objemu finančních prostředků v rámci důchodového pojištění. Tím, že se starobní a další důchody vyplácejí průběžně, bude mít zvýšení lidí s nižší mírou vzdělanosti i vliv na výši jejich platů, což se přenese i do výše vyplácených důchodů.
Zapomeňme na zlaté ručičky
Stejně jako slovo příživník, který je pro většinu populace synonymem nezaměstnaného, je nejvyšší čas vytěsnit z našich hlav i pojem zlaté české ručičky. Ty ostatně mají i početné armády prácechtivých Číňanů, Indů či Vietnamců.
Nebude trvat dlouho a celý slavný český automobilový průmysl, který táhne naši ekonomiku, bude jen tichou vzpomínkou po tučných letech bez dalších zvláštních schopností jeho řadových zaměstnanců v podání dělníků v montovně.
Vliv na výše uvedené bude mít i přibývající robotizace výroby. Lidský faktor bude mít spíše charakter kvalifikované obsluhy výrobních robotů, než aby se přímo podílel na výrobě konkrétního tovaru.
Globalizace a internet
Vliv globalizace a překotný rozvoj výpočetní a telekomunikačních technologií má vliv na snižování pracovních míst v oblastech jako je průmysl a výroba. Respektive výše uvedené faktory se staly během života jedné generace, než aby se rovnoměrně rozprostřely do několika generací.
Do budoucna uspěje jen ten, kdo bude pro ostatní něčím unikátním, cenným. Představa, že se získáním výučního listu v nyní lukrativním oboru bude mít člověk práci až do smrti, je mylná. Již nyní je ze statistik nezaměstnaných patrné, že lidí bez práce je nejvíce u těch, kteří mají nízké vzdělání. Do něho se ti s výučním listem rovněž řadí. Čtěte také: Nevzali vás? To se stává…