reklama

Sebevědomí Češi: Žijí od výplaty k výplatě, ale považují se za finančně zodpovědné

redakce dne 05. 09. 2013 - 01:00

Dvě pětiny Čechů žijí na dluh anebo od výplaty k výplatě. Přitom devět lidí z deseti se považují za finančně odpovědné.
 

Za finančně odpovědné se považuje 94 procent lidí. O tom, že mají Češi o sobě příliš vysoké mínění lze snadno vyvrátit. Kdyby skutečně drtivá většina tuzemské populace byla finančně odpovědná, slova jako je exekuce či osobní bankrot bychom znali z dobrodružné literatury.

Průzkum byl proveden agenturou MindBridge Consulting na vzorku jednoho tisíce respondentů a proběhl v srpnu letošního roku. Dotázáni ve věku 25 až 60 let se považovali za hlavy rodiny. Jeho zadavatelem byla finančně poradenská společnost Partners Financial Services.

Rodinný rozpočet si vede polovina domácností (52 procent). Dvě pětiny těch (39 procent), kteří si vedou přehled domácích účtů, zachycují svou bilanci na papír, elektronicky pak vedou své účty zhruba další dvě pětiny (37 procent). Desetina rodin používá pro vedení domácího rozpočtu specializované softwarové aplikace. Vedení rozpočtu sledují více lidé, kteří jsou rozvedení.

Minimální možný předpoklad pro to, aby se dalo hovořit o finanční zodpovědnosti je plánování příjmů a výdajů, vedení rodinného rozpočtu a vytváření rezervy.

Bídné finanční rezervy

Komplikované je to i s výší úspor, které generují tuzemské domácnosti. Tři čtvrtiny dotázaných uvedlo, že nějaké peníze bokem odložené mají. Jenže jejich výše je nízká. Z peněz stranou po dobu kratší než tři měsíce by vyžilo 41 procent dotázaných. Optimální je přitom finanční rezerva ve výši tří až šesti měsíčních výdajů.

Finanční rezervu vytváří 59 procenta dotázaných. Pouze jedno procento respondentů uvedlo, že jsou permanentně zadluženi. Pětina respondentů (22 procenta) žijí od výplaty k výplatě. Kontokorent jako spásu využívá 16 procent zpovídaných. Kromě toho využívají i úvěr na kreditní kartě.

Palacký navíc

Úsměvné je, že polovina účastníků zapojených do průzkumu se domnívá, že kdyby měli o jednu tisícikorunu vyšší příjem, ušetřili by. Čtvrtina dotázaných by peníze navíc využilo pro splácení předchozích dluhů a 12 procent respondentů by finanční injekci ve výši 1000 Kč utratilo za zábavu nebo projedlo. Mnohdy stačí rada, jak na dluhy, a život dlužníka se může rázem proměnit k lepšímu.

Pikantní je, že lidé dokáží ušetřit spíše jednorázové navýšení příjmů než jejich trvalý nárůst. Je to dáno tím, že jakmile se jim podaří zvýšit příjmy, navyšují i výdaje.

K odpovědnému finančně spotřebitelskému chování tak chybí ujít ještě velký kus cesty.