Rovný důchod - základní teoretické vymezení

SeniořiRovný důchod staví na hlavu všechny dosud zažité záležitosti týkající se pracovního trhu, solidarity a rozdílů v příjmech.

 

Jde rovněž o jednu z nejprogresivnějších metod, jak snížit zatížení státu souvisejí s výplatou starobních a invalidních důchodů a zároveň snižení přerozdělování finančních prostředků v rámci prvního pilíře důchodového systému. Potlačení prvního pilíře v penzijním systému vžene důraz na vlastní zajištění a je odpovědností každého člověka, aby se odpovědně připravil na stáří.

Myšlenka rovného důchodu není nová, například v roce 2005 ji představila Občanská demokratická strana jako řešení, jak snížit mandatorní výdaje státu. Projekční období bylo rozprostřeno až do konce 21. století, tedy do roku 2100. Model tehdy pracoval se snížením odvodů na sociální pojištění a zároveň se snižoval náhradový poměr k hrubé mzdě, který tehdy činil 42 procent. Již v roce 2020 se měl dostat tento ukazatel na hranici 30 procent a v polovině století na 20 procent. Převedeno do praxe by to znamenalo, že rovný důchod by činil pětinu průměrné hrubé mzdy v národní ekonomice. Kdyby něco podobného platilo nyní, činil by starobní důchod zhruba 4900 korun, neboť průměrná hrubá mzda za 1. čtvrtletí letošního roku byla 24 806 korun.

Zavedení rovného důchodu by nedošlo okamžitě, nýbrž v průběhu následujících několika desetiletí. Byla by vytyčena přechodová období stanovená na základě populačních ročníků. Při zavedení rovného důchodu do konce tohoto desetiletí je tak možné očekávat, že jeho plná váha se projeví pro osoby narozené po roce 1980. Předtím

Tato varianta představuje několik výhod pro stát, avšak celou řadu negativ pro obyvatele.

Důchodová nadstavba

Před dvěma lety, kdy vrcholily přípravy na zavedení třípilířového důchodového systému se na webu Ministerstva práce a sociálních věcí objevila analýza, která pracovala jak s rovným, čili základním důchodem, tak i s jeho nadstavbou. Zatímco rovný důchod by získal každý, kdo by splnil předem dané podmínky (věk plus délku v pojištění), nadstavba důchodů vycházela z dosahovaných příjmů, kterých daná osoba dosahovala v průběhu života. Nadstavbu důchodu by podle tohoto dokumentu získalo zhruba 40 procent penzistů. Avšak nešlo by o žádné velké peníze, neboť i na tuto nadstavbu byl zaveden strop. Maximální možná výše základní části důchodu a jeho nadstavby tehdy lehce převyšovala částku 11 tisíc korun.

Základní příjem = rovný důchod

Rovný důchod je v podstatě základním příjmem. Ten se v českých kulisách odhaduje na zhruba šest tisíc korun a získal by ho každý plnoletý občan. Základní příjem má vyřešit propad zaměstnanosti, který je spojen se zvyšující se komputerizací a robotizací celé řady lidských odvětví.

V poslední době se o rovném důchodu opět mluví. Se svou verzí přichází ekonom Jaroslav Vostatek, který navrhuje rozdělit současný důchodový systém na solidární rovný důchod a důchod ze sociálního pojištění. Rovný důchod by činil 30 procent z průměrné mzdy, což by aktuálně činilo 7770 korun. Povinné pojistné odvody by poklesly a vzniklý deficit by byl vyrovnán zvýšením daně z příjmů. Důchody by nebyly valorizovány. Sociálně slabí staří lidé by získali ke svým penzím v souhnru o 15 miliard korun více než dnes.

Líbil se vám tento článek?
Pomozte nám s jeho propagací a sdílejte ho na svém Facebooku či na jiné sociální síti, kterou používáte. Děkujeme.