reklama

Ročník 1956: Magická hranice pro odchod do důchodu

redakce dne 30. 08. 2011 - 00:00

Lidí narozených v roce 1956 a později se týká parametrická změna v datu odchodu do důchodu. Pro lidi narozené po roce 1956 se bude zvyšovat věk odchodu do důchodu až na 65 let a možná i více. To však nebude jediná úprava odchodu na odpočinek.

Mezi další úpravy v důchodovém systému bude snížení redukčních hranic ze současných tří na dvě. U žen dojde ke snížení vlivu podle počtu vychovaných dětí a v neposlední řadě i prodlužující se doba povinného pojištění.

Odchod do důchodu po roce 1956

Muži narození v roce 1955 půjdou do důchodu při dosažení věkové hranice 63 let a šesti měsíců. U žen je věková hranice více variabilnější, neboť závisí na počtu vychovaných dětí. Platí úměra, že čím více dětí, tím je odchod do důchodu dřívější. Bezdětné ženy půjdou na odpočinek při dosažení věku 63 let. Žena, která během svého života vychovala jedno dítě půjde od důchodu v 61 letech a osmi měsících, zatímco žena s pěti dětmi pak v 57 letech a osmi měsíců. Čtěte také: Důchody od října 2011 budou ve znamení poklesu

Výše uvedené věkové hranice jsou diskriminující pro ženy, které se rozhodly nemít děti, případně děti mít nemohou.

Věková hranice stanovující odchod do důchodu, která je mezi muži a ženami, definitivně zmizí u lidí narozených v roce 1977 a později. Právě tento rok pozdně narozených „Husákových dětí“ je klíčový. Lidem s datem narození 1977 a později vznikne nárok na odchod do důchodu až při dosažení věku 67 let.

Stanovení hranice odchodu na odpočinek mezi roky 1956 a 1977 tak není příliš jasně vymezená. Z vládních záměrů je patrné, že se vláda snaží o ponechání si zadních vrátek pro další úpravy. Jedinou jistotu mají muži narození v letech 1956 až 1965. Ti se zřejmě nedočkají žádných změn při dosažení nutného věku odchodu do důchodu. Čtěte také: Dva mýty o zvyšujícím se věku odchodu do důchodu

Důvody pro „zadní vrátka“

Mezi hlavní důvody, proč není definitivně rozhodnuto, kdy a kdo bude moci odejít na odpočinek je několik. Nikdo zatím neví, co bude za tři a více dekád. I když se dá podle demografických údajů předpokládat, kolik obyvatel bude mít Česká republika v polovině století nebo na jeho konci, nikdo nezná proměnné, které nastanou v průběhu století. Může se velice dobře stát, že za deset let dojde k populačnímu boomu, který nastartuje ekonomiku a povede ke zvýšení počtu plátců sociálního pojištění. Nechceme však zbytečně předpovídat nic, co stojí na hliněných nohou.

Skutečnost vypadá reálněji spíše tím, že politici ponechají svým budoucím následovníkům možnost dílčích úprav důchodového systému. Z politického hlediska je jistě výhodnější mít po ruce argument, že nastala doba nutná k úpravě systému, než být médii a voliči napadán za změnu pravidel během hry.