Co si v mládí naspoříš, ve stáří jako když najdeš. Mírně přetvořené lidové přísloví v sobě skýtá hluboké životní moudro.
Největším nepřítelem mladých a zároveň starých lidí jsou peníze. Čím mladší člověk, tím vyšší pravděpodobnost, že nebude mít příliš peněz. Postupem doby se karta obrací a ve stáří je docela možné, že se během života dařilo a nějaké finanční prostředky si člověk na stará kolena vezme s sebou do penze.
V mládí je docela složité pořídit si třeba vlastní bydlení, naopak ve stáří už nějaké máme, avšak není žádná ochota je utrácet. Pořizovat si v seniorském věku vysněnou rezidenci není nemožné. Jen to nebude úplně ta nejdůležitější věc v životě stárnoucího penzisty.
Věk mění vnímání peněz
Vnímání hodnoty peněz se mění v průběhu našeho života. Mladí lidé mají k penězům větší despekt, než životem zkušení starci. Jak se mění vnímání hodnoty peněz si můžeme ukázat na příkladu Felixe Mužného a jeho otce Jaroslava.
Předpokládejme, že Felix Mužný má čistý měsíční příjem 40 tisíc korun. I když musí zajistit svou rodinu, poplatit účty za všechno možné, na konci měsíce uspoří deset tisíc korun, což je pro něho jedna čtvrtina příjmů. Naopak pro jeho otce Jaroslava, jenž je v důchodu, představuje oněch deset tisíc korun jeho pravidelný měsíční starobní důchod. Jaroslav se zkrátka musí hodně snažit, aby s penězi vyžil. Nedávné zpomalení valorizace důchodů pro Felixe nic neznamená, ani pro jeho otce nejde existenční problém. Kdyby se však navyšování důchodů zastavilo úplně, pocítí časem Jaroslav na vlastní kůži zvyšující se ceny. Pro jeho syna by to znamenalo minimálně to, že neuspoří měsíčně deset tisíc korun, nýbrž o pár stokorun méně.
Pokles hodnoty investice zvrátí čas
Dobře je to vidět například u investování. V odborné literatuře se lze dočíst, že mladý člověk by měl využít dlouhého investičního horizontu a část svých peněz zhodnocovat v takových produktech, které mají agresivní či alespoň dynamickou investiční strategii. V případě poklesu hodnoty aktiv, může člověk ještě během života „dospořit“ vzniklý výpadek. Případně může počkat takovou dobu, dokud se hodnota aktiva nevrátí zpět na původní úroveň.
Naopak starší člověk anebo jedinec v důchodovém věku již nemá finanční zdroje na to, aby pokles hodnoty investice dorovnal. Stejně nemůže ani „počkat“, až se investice vrátí do původní výše. Mohlo by se také stát, že se senior už nedočká.
Vnímání hodnoty peněz je sice silně individuální záležitost, ve vyšším věku se toto vnímání ještě více vyostřuje.