reklama

Myslíme jinak: Proč zdražila vejce?

redakce dne 19. 03. 2012 - 19:00

(Glosa) Vaječná aféra se začíná z Čech zvolna přesouvat i do sousedního Německa. Vajec chtiví Češi neváhají nakupovat vejce ve velkém. Německé supermarkety začaly zavádět množstevní limity na hlavu.
 

Noviny a zpravodajské servery přináší takřka denně informace o tom, co s Čechy dělá vysoké a zároveň nedostatkové zboží jako je vejce.

EU: Plošné zvětšení klecí

Nařízením Evropské unie došlo od letošního Nového roku ke zvětšení klecí pro slepice. Toto zvětšení má za cíl zvýšit životní komfort slepicím. Tento akt je do určité míry pochopitelný. Životní prostor nosnice se tak po zásahu unijní direktivy zvětšil z 550 na 750 čtverečních centimetrů. Jestli jde o vyhovující velikost těžko posoudíme. Nejsem slepice ani drůbežáři.

Zvětšením životního prostoru se však snížil počet vejce snášejících slepic o necelou třetinu. Tím se stalo, že vajec je v tuzemském zemědělství o poznání méně, než tomu ještě bylo koncem roku. Méně vajec znamená, že budou prodávána za vyšší ceny. To je ostatně pochopitelné. Co pochopitelné příliš není, je hromadná honba tuzemců do německého příhraničí za nákupem tohoto typu zboží.

Evropské zemědělství

Evropské zemědělství opět potvrdilo, že úředníkům a politikům z Bruselu nejde ani tak o kvantitu, jako o kvalitu. To ostatně dokazují i dřívější postupy v zemědělské politice, kde se dotacemi tlačí na kvalitu a snižuje se kvantita.

Cílem Unie, pro potřeby tohoto příspěvku ničím informačně nepodloženým, je zkvalitnění potravin. Požití těchto potravin se přímo projeví na lidském zdraví. Současně dojde ke snížením výdajů členských zemí Evropské unie na nemoci způsobené konzumací nekvalitních potravin. Tento myšlenkový konstrukt však nemáme podložen čísly. Vyplývá však z dlouhodobé snahy EU o zkvalitnění zemědělských produktů.

Slepice, drůbežáři a zlatá vejce

Co dodat na závěr? Zajímalo by nás, kam se poděla každá třetí slepice z tuzemských a vlastně i unijních drůbežáren. Jestliže vezmeme v úvahu, že slepičáři (tj. provozovatelé drůbežáren) museli zvětšit klece, avšak drůbežárny jako stavby asi těžko rozšířili o třetinu, tak by jednoduchým a relativně logickým vysvětlením bylo, že se přebývajících kurů zbavili. V tomto případě by trh zaplavilo levné slepičí maso, což se ale nestalo.

Druhým možným vysvětlením je, že drůbežáři nemají drůbežárny stoprocentně vytížené a tak zvětšení klecí znamenalo jen naplnění kapacity těchto staveb. Zde však drhne i to, že kdyby došlo jen ke zvýšení kapacity drůbežáren, nemělo by dojít k tak skokovému nárůstu cen. Podnikatelé v této oblasti by jistě náklady spojené se zvětšením klecí rozprostřely do delšího období. ani zvýšení dolní sazby daně z přidané hodnoty nemůže mít vliv na zvýšení ceny za jedno vejce.

Z účetního hlediska tak unijní předpis stačí k tomu, aby se drůbežářům zvýšila rentabilita. „Papírově“ se jim snížil počet nosnic připadající na jeden metr čtvereční drůbežárny. Na stejné ploše tak nyní mají vyšší počet slepic snášející v současné době doslova zlatá vejce.