Živnosti

Opakem zaměstnání je živnost. Oproti stabilitě zaměstnání je živnostník nebo podnikatel ve větší nejistotě. Rizikem je nepravidelný příjem, zato o hodně větší volnost, než má zaměstnanec.

Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) nebo též živnostník nebo podnikatel má na rozdíl od zaměstnanec nižší sociální ochranu. V praxi to znamená, že nemá nárok například na proplacení dovolené, nemoci nebo na získání podpory v nezaměstnanosti jako zaměstnanec. Podobným způsobem je živnostník postižen i při pobírání starobního důchodu, kdy má nárok na nižší důchod.

Na druhou stranu má živnostník oproti zaměstnanci větší volnost. Je svým vlastním pánem. Stát lidi, kteří podnikají motivuje například tím, že si od svého daňového základu mohou odečíst paušální výdaje, čehož řada podnikatelů využívá. Podnikatelé si mohou do svých nákladů zahrnout cokoliv, co souvisí s výkonem jejich profese. Je jen na pracovníků finančního úřadu co budou tolerovat a co ne.

Rozdělení živností

Živnosti se mohou dělit do několika druhů. Jde o živnosti volné, vázané a řemeslné. Pro získání volné živnosti musí budoucí podnikatel splnit několik kritérií. Musí mu být nejméně 18 let a více. Nesmí finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně a příslušné správě sociálního pojištění nic dlužit. Dále musí být způsobilý k právním úkonům a mít čistý trestný rejstřík. To platí zejména pro činnosti, ve kterých chce podnikat.

Pro získání vázaných nebo řemeslných živností musí splňovat požadavky jako je například vzdělání, praxe v oboru nebo jiné podmínky.

Na základě splnění všech podmínek mu živnostenský úřad, který je na každém obecním úřadě, vydá živnostenský list. Ten pro volné živnosti stojí jeden tisíc korun plus 50korunový kolek za vyřízení. Vydání koncese, které vycházejí z vázaných živností, stojí dva tisíc korun.

Svobodná povolání

Zvláštní skupinou osob, které nejsou zaměstnanci a současně nepodnikají na základě živnostenského nebo jiného oprávnění jsou tzv. svobodná povolání. Často musí splňovat zvláštní předpisy na dobu své praxe a vzdělání. Často jde například o praktické lékaře a další specialisty, architekty, notáře, daňové poradce, novináře nebo vlastníky autorských práv jako jsou například spisovatelé, hudebníci nebo držitelé patentů a technických zlepšení.

Další specifickou skupinou podnikatelů jsou soukromí rolníci a zemědělci.

Důchodové a zdravotní pojištění při podnikání

Pro výpočet důchodového a zdravotního pojištění u podnikatelů se vychází z jiných základů než u zaměstnance. Živnostník platí své zdravotní pojišťovně, okresní správě sociálního zabezpečení a finančnímu úřadu tzv. zálohy. To jsou výměry podle předchozích příjmů. Pokud živnostník předtím nepodnikal anebo má trvale nízké příjmy, platí tzv. minimální zálohy.

Pro letošní rok je minimální záloha na zdravotním pojištění částka 1601 korun, zálohy na důchodové pojištění pak 1731 korun. Na konci roku provede podnikatel vyúčtování a do konce března nebo června roku následujícího odevzdá finančnímu úřadu daňové přiznání. Zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení pak přehledy o příjmech. Podle toho buďto doplatí zdravotní a důchodové pojištění, anebo ne.

Jestliže mu příjmy během období, za které podává přehled, poklesly oproti roku předchozímu, může získat tzv. přeplatek.

U daní a zejména při placení záloh na daně z příjmů se postupuje shodně jako při placení důchodového a zdravotního pojištění.

Poznámka: Důchodové pojištění nahrazuje osobám samostatně výdělečně činným sociální pojištění.

Slevy na dani platné pro rok 2010

Sleva na dani Roční Měsíční
Poplatník 24 840 Kč 2070 Kč
Manžel nebo manželka v domácnosti 24 840 Kč neposkytuje se
Invalidita 1. a II. stupně 2 520 Kč 210 Kč
Invalidita III. stupně 5 040 Kč 420 Kč
Držitel průkazu ZTP/P 16 140 Kč 1 345 Kč
Student 4 020 Kč 335 Kč
Dítě 11 604 Kč 967 Kč

Zdroj: Ministerstvo financí ČR, Zpracování: investia.cz

Líbil se vám tento článek?
Pomozte nám s jeho propagací a sdílejte ho na svém Facebooku či na jiné sociální síti, kterou používáte. Děkujeme.