Chcete prožít stáří důstojně a v dostatku? Pokud ano, měli byste na penzi myslet co nejdříve. Třeba už ve dvaceti.
Odpovědné chování vedoucí ke spokojenému prožití sklonku života začíná již v útlém věku.
Podle průzkumu Poštovní spořitelny, který proběhl koncem roku 2011, začnou lidé přemýšlet o důchodu ve věku okolo 55 let. Z pohledu řádné přípravy na stáří je to příliš pozdě. V tomto věku by již lidé měli přesouvat finanční prostředky z investic do konzervativnějších vkladových produktů, které odolají působení inflace.
Máte-li zhruba průměrný plat a jste schopni odložit stranou nejméně pětinu měsíčních příjmů stranou, za šest až deset let, které vám zbývají do důchodu, toho moc nepořídíte. I když finanční balík nebude zrovna malý, odhadem zhruba 288 až 480 tisíc korun, nejde o příliš peněz. Při průměrné dvacetileté době dožití v důchodu získáte měsíční rentu od 1200 do 2000 korun. Záměrně neuvádíme zhodnocení peněz, které by současně mělo odolat inflaci.
A teď si představte, že můžete již ve dvaceti letech odkládat měsíčně čtyři tisíce korun. Během následujících 45 let, při plánovaném odchodu na penzi ve věku 65 let, získáte sumu 2,16 milionu. Při dvacetiletém dožití činí renta devět tisíc korun. Opět nepočítáme se žádným zhodnocením.
Až dosud to bylo jen jednoduché násobení a dělení. Nyní se na vše podívejme trochu sofistikovaněji.
Základem je slovo „chci“
Za šalamounsky znějícím mezititulkem se skrývá alfa a omega celého procesu finanční přípravy na podzim života. Chcete-li ve stáří získávat peníze, které poplynou z vašeho finančního portfolia, musíte je začít zhodnocovat s předstihem. Celý proces má několik výhod. Snížíte svou budoucí závislost na státu. Naopak zvýšíte svou svobodu. Současně vám naroste odpovědnost. Vše má jeden cíl. Ve stáří si budete moci splnit sny, na které třeba nyní nemáte peníze a čas, zato za třicet, čtyřicet let se tyto parametry radikálně změní.
Druhá strana vah je prostá. Nechcete se mít v důchodu dobře, nechcete nyní přemýšlet, jak být někdy v budoucnu více šťastnější (a bohatší), nechcete nic odkládat a jen si užívat života. Tento přístup je možný, a (viděno naší optikou) špatný.
Odkládejte část svého příjmu
Během následujícího života, bez ohledu na to, jaké budete mít příjmy, odkládejte část svého příjmu v podobě procentního poměru. Na začátku si můžete stanovit, že dalších deset let budete pravidelně každý měsíc odkládat stranou třináct procent z hrubé mzdy. Během doby se váš plat bude zvyšovat, s tím poroste i pravidelná měsíční úložka.
Druhý možný způsob založený na odkládání přesně dané částky, třeba tisícikoruny, není na škodu, ale v průběhu času se bude tato suma ve vašich očích měnit. Už to nebude ten modrý papírek s Františkem Palackým, ze kterého jste mohli na studiích žít se vším všudy dva týdny, nýbrž suma, kterou utratíte během týdne za obědy.
Na samém začátku plánování finanční rezervy na důchod tak stojí zejména vaše vůle chtít odložit něco stranou. Za druhé pak to, že onu sumu budete flexibilně měnit podle vašich příjmů.