Nezaměstnanost se stává strašákem i těch, kterých se bezprostředně netýká. Důvodem je nízký počet nových míst.
Aktuální míra nezaměstnanosti k poslednímu lednovému dni letošního roku podle údajů Českého statistického úřadu činila 9,1 procenta. Bez práce bylo v lednu 2012 celkem 534 089 lidí. Od června 2009 se nezaměstnanost drží nad hodnotou osmi procent. Podle hlavního ekonoma Komerční banky Jan Vejmělka by se nezaměstnanost v letošním roce měla pohybovat okolo 9,3 procenta. Vliv na lednovou nezaměstnanost mají i sezónní práce, které jsou tradičně na podzim ukončovány, aby na jaře opět začaly.
Nárůst nezaměstnanosti způsobila finanční krize, která začala pádem Lehman Brothers v září 2008. Nyní se svět nachází na pokraji druhé hospodářské recese. Stejně je tomu i v České republice. Začínají se tak naplňovat dřívější odhady analytiků a ekonomů, že hospodářská recese bude mít podobu písmena W. Ono písmeno značí recesi se dvěma dny, přičemž zatím není jasné, jaký z těchto propadů bude razantnější.
Z výše uvedeného vyplývá několik vztahů. Prvním z nich je pokles výkonu ekonomiky, která se projevuje zvyšující se nezaměstnaností. Na jedné straně lidé ztrácejí pracovní místa kvůli nízké spotřebě, která se odráží nižší výrobou. Zároveň dochází k omezování firemních investic. Ty vedou k zániku dalších míst, které by jinak nezanikly.
Neznámý strašák
Podle nejčernějších prognóz by nezaměstnanost v letošním roce měla stoupnout až na 14 procent. Jde skutečně o černou předpověď, která se s největší pravděpodobností neuskuteční. Kdyby se však uskutečnila, zvýšil by se počet nezaměstnaných ze současných zhruba 535 tisíc na 855 tisíc. Tak radikální zvýšení nezaměstnanosti by v tuzemské ekonomice způsobil doslova zemětřesení. Nechme však černých předpovědí.
Současná nezaměstnanost, ač nepatří mezi historicky nejvyšší, je pro zaměstnance nebezpečná ještě z jednoho úhlu pohledu. Zatímco před lety, tedy před příchodem finanční krize, připadalo na jedno volné místo několik nezaměstnaných, nyní se tento poměr zvýšil tak, že 12 lidí bez práce bojuje o jednu pracovní pozici. Zaklínadlem se tak jeví tvorba nových pracovních míst, které nepřibývají. Jejich počet se již několik let pohybuje pod 40 tisíci. Zatímco nezaměstnaných je 12krát více. z tohoto úhlu pohledu je tak obava zaměstnanců o pracovní místo oprávněná.
Kdopak půjde z kola ven?
O pracovní místo tak kromě patologických potížistů či málo kvalifikované pracovní síly může přijít i člověk, který vykazuje veškeré znaky kvalitního, spolehlivého a schopného zaměstnance. Nalezení nového pracovního místa je pak podle výše uvedených faktorů o něco složitější, než tomu bylo před několika lety.
Z čeho plyne strach? Největším strašákem lidí je, že nikdo přesně neví, kdy a kdo ztratí práci. Jde o podobnou náhodnost, jakou je umírání. Většina smrtelníků také neví, kdy si pro něj přijde zubatá s kosou.
Tím se zvyšuje nervozita i mezi běžnými zaměstnanci, kteří pracují v sektorech ekonomiky, jenž by recesí mohla být zasažena.