reklama

Když stát přestane vyplácet důchody...

redakce dne 10. 09. 2014 - 00:00

Role státu ve vyplácení starobních důchodů je nezastupitelná. Co se stane, kdyby s výplatami přestal? Předkládáme možný scénář.
 

Následující příspěvek je čistě spekulativního charakteru. V současné době obyvatelům České republiky nehrozí, že by stát razantním způsobem omezil vyplácené důchody.

Předpokládejme, že vedení státu zcela racionálně a s dostatečným předstihem oznámí, že v budoucnosti přestane vyplácet, potažmo omezí vyplácené důchody. Zastavení výplaty se dotkne i dalších typů penzí jako je invalidní a pozůstalostní. V žádném případně nepočítáme s variantou, kdy tak stát učiní náhle, aniž by o tom předběžně informovat. Čtěte také: Kdy začít myslet na penzi?

Právě na této modelové situaci se dobře vysvětluje důraz na vlastní zajištění na stáří. Kdyby se tak stalo, vypadalo by to zhruba následovně:

  1. Dojde ke stanovení roku, od kterého stát přestane vyplácet starobní důchody.
  2. Přiznané a již vyplácené starobní důchody budou postupně snižovány. Zároveň budou valorizovány.

Klíčovými termíny bude rok 2060, dále pak jednotná hranice pro odchod do starobního důchodu stanovená na 65 let bez rozdílu pohlaví a splnění délky pojištění 35 let.

Stát přestává vyplácet důchod

Mezním rokem v našem případě, kdy stát přestane vyplácet starobní důchody, bude rok 2060. Jedinou jistotou bude, že lidé, kteří půjdou do důchodu v tomto roce a později, nedostanou ze státní poklady žádnou penzi. Senioři, jenž odejdou do penze před tímto datem, získají poměrně zkrácenou penzi. Rozdíl mezi získaným nárokem na důchod v roce 2015 a v roce 2059 bude zcela jistě markantní. Avšak rozdíl mezi důchodem získaným v roce 2015 a 2020 by neměl být vysoký. Stejně jako například u vypláceného důchodu v roce 2040 a 2045. Čtěte také: Starobní důchody v roce 2014 a 2044

Nemělo by rovněž docházet k tomu, že se jednou přiznané důchody začnou kdysi v budoucnosti krátit. Penzista, který získal nárok na výplatu starobního důchodu a začal ho pobírat, by měl mít zajištěno, že až do konce svého života půjde o stejnou částku. Pro udržení parity kupní síly by měla být tato sociální dávka průběžně valorizována.

Proč by stát přestal vyplácet penze?

Důvody vedoucí k omezení anebo k úplnému zrušení starobních důchodů jsou zhruba následující. Dojde k zeštíhlení státu a ke snížení přerozdělování mandatorních výdajů, alespoň v daleké budoucnost. Do roku 2060 bude nutné mít fungují aparát jakým je Česká správa sociálního zabezpečení. Čtěte také: Zajištění na stáří: Bez státu to nepůjde

Z tohoto důvodu bude stát adekvátně snižovat sociální pojištění. Nepůjde však o žádné skokové snížení, nýbrž plynulý pokles. Nezapomínejme, že stát až do roku 2060 bude přiznávat a vyplácet důchody. Po tomto datu s tím sice přestane, avšak i nadále budou žít lidé, kteří budou mít nárok na svou penzi. Proto by nemělo dojít k zásadnímu snížení sociálního pojistného.

Těžko bude moci stát použít rozdíl mezi přijatým pojistným a výplatou důchodu na jiné kapitoly výdajů. Nabízí se možnost snižování státního dluhu. Nepůjde však o nic, co by se přetavilo do praxe všedního dne.

Nejen penzijní společnosti posílí na významu

Z dané situace budou benefitovat především penzijní a investiční společnosti. Pro nejednoho odpovědného jedince budou představovat prvotní krok při rozhodování, jak se co nejlépe zajistit s vidinou budoucího nulového starobního důchodu. Státní politika se zaměří na podporu vybraných finančních produktů. Ta by měla být silnější než je tomu dnes. Dobrou motivací mohou být daňové bonusy. Jednak nutí legálně pracovat, neboť z příjmů vyplácených na černo nevznikají žádné daňové nároky a tím pádem ani možnost uplatnit bonus. Čtěte také: Kolik milionů korun zajistí slušnou penzi?

Zcela přirozeně přibude i počet těch, kteří budou hledat budoucí zajištění jinde, než jen ve zřizování investičních portfolií. Zvýší se důraz na dobrá aktiva jako je vlastní bydlení. Doprovodným činitelem budou mezilidské vztahy, které se s nejvyšší pravděpodobností posílí. Především s ohledem na obě nejbližší generace vůči dospělé nestaré osobě (potomci a rodiče). Do běžné mluvy se opět dostanou vejminky. Posílí se rovněž úloha dobrého výběru budoucího profesního směřování dětí. Tolik potřebné technické vzdělání nabude na významu, neboť v něm budou mnozí spatřovat budoucnost stabilních a relativně slušných výdělků. Čtěte také: Kolik peněz ztratíte při „spoření na důchod“?

Podaří-li se představitelům státu dobře vykomunikovat celou problematiku, neměl by nastat chaos a zmatek ve společnosti.