Důchodci by měli myslet na zadní kolečka. S tím souvisí i výše finanční rezervy, která může do určité míry ovlivnit kvalitu života.
Běžná finanční rezerva činí od trojnásobku do dvanáctinásobku vašich měsíčních výdajů. Platí zásada, že s přibývající výší finanční rezervy se zvyšuje vaše odpovědnost vůči druhým.
Žijete-li jako single a jste bez dluhů, postačí trojnásobek měsíčních výdajů, máte-li partnera nebo partnerku na mateřské či rodičovské dovolené, je vhodné mít v záloze šestinásobek měsíčních výdajů. Pakliže platí druhá varianta navíc umocněná velkým finančním závazkem v podobě úvěru na bydlení či leasingu na auto, je vhodné mít na spořicím účtu uložen klidně i roční ekvivalent vašich výdajů.
Podobně jako lidé v ekonomicky aktivním věku, jsou na tom i senioři. Staří lidé mají jednu výhodu – ve většině případech nejsou zatíženi úvěry a nepotřebují zajišťovat své potomky. Avšak i penzisté ocení dostatečně vysoké úspory. Zejména rychlý přístup k nim. Finanční rezerva seniorů by měla vypadat zhruba následovně.
Nenadálé výdaje
I lidi v seniorském věku mohou potkat vyšší výdaje v podobě nečekaných situací. Nejčastěji jde o poruchu domácích spotřebičů či opravy osobního automobilu. Méně očekávatelnou, byť možnou životní situací, je případná podpora potomstva a pravnoučat. Z médií se v posledních dnech dozvídáme, jak důchodci v pokročilém věku tahají ze šlamastyky své nezbedné potomky.
Vlastní kapitolou je smrt druha nebo družky. I přes pomoc státu v podobě pozůstalostních důchodů může být výpadek v příjmech pro žijícího seniora nečekaný a může ovlivnit jeho dosavadní životní úroveň.
Co nejvyšší rezerva
Držet v důchodovém věku vysokou finanční rezervu je výhodné. Platí tak jednoduché pravidlo, že výše úspor by měla být alespoň na úrovni ročních výdajů. Oproti ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu má senior ztížený přístup k možnostem výdělků, ač už kvůli vyššímu věku anebo předsudkům zaměstnavatelů.
Kam uložit peníze
Jestliže držíte pohromadě větší sumu peněz, se kterou potřebujete manipulovat, jedna zda najednou anebo postupně, je vhodné ji rozdělit do dvou a více skupin. Pro snazší pochopení budeme pracovat se třemi díly.
První díl by měl odpovídat zhruba trojnásobku měsíčních výdajů a měl by být vždy k dispozici, maximálně do jednoho týdne od nutnosti čerpat peníze. Tuto roli splní spořicí účet. Rezervu na úrovni čtyř až šesti měsíčních výdajů uložte na termínovaný vklad s jednoletou lhůtou splatnosti.
Zbylé peníze odložte na termínovaný vklad s delší dobou fixace než je jeden rok. Tímto nastavením budete mít vždy k dispozici potřebné peníze a současně z nich získáte co nejvyšší možný výnos.