Češi neradí mění své zvyky. Rádi pijí pivo, nadávají na politiky a své peníze s klidným svědomím nechávají zadarmo ležet na bankovních účtech a ještě za to platí. Úvěrové smlouvy podepisují aniž by jim rozuměli. Finanční gramotnost jim nic moc neříká.
Češi rádi vytvářejí rekordy. Alespoň v pití piva jim už několik let patří prvenství. Ohledně svých peněz také mají jeden rekord, ale smutný. Na běžných účtech nechávají bez ladu a skladu ležet přes jeden bilion korun. Úroková sazba na osobních účtech stěží dosahuje inflace. Největší užitek z těchto peněz mají banky, které peníze spravují. Čtěte více: Jak inflace ovlivňuje úrokové sazby a další výnosy
Nebo jiný případ, ale o to více smutnější. Lidé nečtou podmínky smluv u finančních produktů, které si sjednávají. Jestliže si zakládáte osobní účet v renomované bance, dá se čtení mnohdy omluvit. Stačí se podívat do sazebníku a zjistit, jaké poplatky budete bance platit. V případě úvěrových smluv je přečtení smlouvy nezbytností. Přijít o majetek v podobě střechy nad hlavou může každý, kdo bezmyšlenkovitě a hlavně bez čtení vyplní kolonku podpis. Zde platí doslovně, podepsat můžeš, přečíst musíš. Čtěte více: Bankovní poplatky aneb Za co platíme českým bankám
O čem svědčí tyto případy? Třeba tomu, že Češi namísto finančního sebevzdělávání, holdují tureckým telenovelám a vysedávají v hospodě nevalné úrovně. A přitom finanční gramotnost není příliš složitá.
Finanční gramotnost není jen fráze
Přečíst smlouvu a pochopit ji, by mělo být tak samozřejmé, jako si umět zavázat tkaničky. Kdo to neumí, ať raději nosí boty na suchý zip, potažmo nikde nic nepodepisuje. Nyní ale vážně. Dokud se nezmění přístup lidí k tak jednoduchým finančním produktům jako je třeba spořicí účet nebo termínovaný vklad, budeme i nadále podepisovat smlouvy finančním žralokům a zbytečně se zadlužovat. Čtěte více: Termínované vklady vs spořicí účty
Pojem finanční gramotnost zpracovala Česká národní banka s Ministerstvem financí ČR následovně. Finančně gramotný člověk by měl včas platit své účty a pravidelně sledovat svou finanční situací. Ještě předtím, než si něco koupí, by měl pečlivě zvážit, jestli si danou věc nebo službu může dovolit. Pokud se zadluží a zjistí, že nemůže dluh splácet, měl by o tom informovat své věřitele. Posledním a relativně složitým bodem je, že zkrátka nelze očekávat vysoký výnos a současně okamžitou likviditu peněz s minimálním rizikem. Čtěte více: Mantra investora: riziko, výnos, investiční horizont, likvidita
Dotaženo do důsledku, by měl majitel osobního účtu, na kterém má celoživotní úspory, se kterými už léta nijak nenakládá, zvážit, jestli se nepoohlédne po něčem výnosnějším. Nemusí nutně za veškeré své peníze koupit akcie na burze. Stačí se jen seznámit i s dalšími finančními produkty, než jsou osobní účty.
Kroutíte hlavami, že nejsme tak finančně negramotní? Žijeme v zemi, kde se hrstka lidí může považovat za odborníky na peníze. Neplatí to však bohužel o většině.
Jak si vedeme v rámci finanční gramotnosti
Loni v září si nechala Česká národní banka společně s Ministerstvem financí ČR zpracovat od výzkumné agentury Stem/Mark průzkum o finanční gramotnosti na reprezentativním vzorku 1005 Čechů.
Drtivá většina respondentů (92 procent) uvedla, že má hrubou představu o aktuální dispozici vlastních peněz. Jen něco málo přes třetinu dotázaných (37 procent) si pravidelně vede domácí rozpočet. Rozpočet si příležitostně sestavuje dalších osm procent dotázaných. Finanční rezervu na nečekané výdaje nebo na důchod má 60 procent lidí. Pouze 35 procent obyvatel ČR si vytváří finančni rezervu i pro případ ztráty příjmu, což je například ztráta zaměstnání. Čtěte více: Jak si Češi stojí při spoření na penzi
Horší je to se znalostí úvěrů a půjček. Tři pětiny Čechů (62 procent) zná hlavní rozdíly mezi debetní a kreditní kartou. Což by mohlo být ještě dobré, jen kdyby si více lidí dokázalo spočítat úročení úvěru. To dokáže pouhých 17 procent. Mezi další úskalí patří neznalost zkratky RPSN (roční procentní sazba nákladů), kterou zná třetina respondentů. Stejný počet dotázaných nezná rozdíl mezi p. a. a p. m., což by zejména u úročení úvěrů mohlo vést k dalším nepříjemnostem. Pro pořádek uveďme, že zkratka p. a. označuje úročení za rok, p. m. pak za měsíc. Čtěte více: Půjčka do domu může být někdy špatná služba
Nyní se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu. Úvěrovou smlouvu si přečte 36 procent dotázaných, ale jen desetina lidí smlouvě bez problému rozumí. Čtvrtina účastníků průzkumu uvedla, že když něčemu v úvěrové smlouvě nerozumí, zeptá se. Jestliže je úvěrová smlouva příliš dlouhá, nečte ji celou zhruba třetina lidí. Některé pasáže jsou psané tak, že jim 43 procent lidí nerozumí. I přesto by polovina těchto lidí úvěrovou smlouvu podepsala. Čtěte více: Osobní účty: Nově vycházející nízkonákladovou hvězdou se stává Fio banka
Finanční gramotnost bude v Česku běh na dlouhou trať. Snad se po odvysílání stovek dílů pořadu Krotitelé dluhů a popsání stovek tisíc internetových stránek dočkáme toho, že se lidem kvůli penězům a zejména pak úvěrům nebude hroutit život a celý jejich svět. Čtěte více: Komu a jak pomáhají krotitelé dluhů