Zvýšení daňového zvýhodnění na děti je pro stát výhodnější než kdyby navýšil porodné či přídavky na děti.
Pro nízkopříjmové skupiny obyvatel mohou být daňové úlevy v závislosti na počtu dětí motivační. Potomstvo má kladný vliv na zaměstnanost a ekonomiku země, neboť se zvýší spotřeba domácností.
V letošním roce mohou zaměstnanci uplatnit měsíčně daňové zvýhodnění ve výši 1 117 korun na každé dítě. Ministerstvo financí připravilo návrh, aby se toto zvýhodnění zvýšilo o stokorunu, tedy na 1 217 korun. Ročně by si tak každá rodina mohla polepšit o 1 200 korun. I když je zvýšení daňového zvýhodnění symbolické, znamená to další střípek do mozaiky rodinné politiky, která začíná být v evropských zemích jednou z klíčových. Zejména kvůli obecně nízké porodnosti. Vlády států se snaží motivovat své obyvatele k pořizování malých nezbedníků a nezbednic. Čtěte také: Než přiletí čáp
Peníze jako motivační prvek
Finanční prostředky má rodina jisté, avšak za předpokladu, že rodič má příjem a je jedno, z jakého typu činnosti. Může jít o příjmy ze zaměstnání, podnikání, z kapitálu nebo pronájmu. Současně nejsou peníze vyplácené automaticky, jako v případě sociálních dávek, nýbrž jsou navázány na nějaký příjem. Tím se zvyšuje šance, že rodiče nebudou váhat přijmout zaměstnání, které nemusí úplně odpovídat jejich platovým představám.
Motivační prvek je v tomto případě zřetelný. Peníze plynoucí z daňového zvýhodnění plynou rodičům i tehdy, je-li jejich daňová povinnost menší, než kolik činí daňové zvýhodnění. Finanční zdroje tak dostanou „navíc“. V případě opaku, kdy je daňová povinnost vyšší než daňové zvýhodnění, se poplatníkovi pouze sníží daňová povinnost. Namísto přeplatku od státu získá úsporu na daních. Čtěte také: Ženy a mateřství aneb Jak dlouho být s potomkem
Daňový bonus však není neomezený, ročně lze na něm získat nejvýše 60 300 korun. Podmínkou je, aby jeden z dospělých členů domácnosti pobíral nějaký příjem. Lidé s nízkými příjmy nemusí platit státu žádné daně, avšak mohou získat přeplatky vzniklé výpočtem daní. V běžném životě nejsou vzácností případy, kdy čistá mzda je často vyšší než hrubá, neboť se do ní započte i daňové zvýhodnění, které příjmy zvýší.
Drobnou vadou na kráse je, že v materiálu ministerstva financí nebudou moci osoby samostatně výdělečně činné za rok 2015 uplatnit základní slevu na poplatníka ve výši 24 840 korun. Bude se to týkat případů, kdy OSVČ uplatňují výdaje paušálem. Čtěte také: Daně 2014: Změny, které potěší
Nenáročná administrativa
Kladem pro čerpání daňového zvýhodnění na děti je jeho jednoduchost z pohledu administrativy. Nemusíte vyplňovat řadu formulářů nebo dokonce speciální tiskopisy včetně příloh. Bohatě stačí odnést zaměstnavateli rodný list dítěte pro vytvoření fotokopie. Osoby samostatně výdělečně činné doloží k daňovému přiznání kopii rodného listu potomka. Čtěte také: Finančně zranitelné ženy
Daňové zvýhodnění vs sociální dávky
Daňové zvýhodnění představuje nejčistější možnou podporu státu lidem, kteří splní dané podmínky. Daňové bonusy jsou jasně nastavené na příjmy, které lidé musí mít. Oproti sociálním dávkám tak nehrozí jejich zneužití. Především pak při „testování“ příjmů domácnosti jako je tomu například u přídavků na děti nebo porodného. V těchto případevek je nutné pro získání těchto dávek musí mít rodina příjem do testovaného limitu. Při jeho překročení ztrácejí možnost finanční podpory státu. Čtěte také: Děti, dům, práce aneb Jistá nejistota