Archaické pojmy opět na scéně: Výpůjčka, výprosa a zápůjčka

Výpůjčka a zápůjčkaNový občanský zákoník vrací do běžného slovníku postarší termíny jako je třeba výprosa, ale také výpůjčku a zápůjčku.

 

Archaických pojmů je v novém občanském zákoníku relativně dost. Do myslí lidí se vrací například pachtovné, pacht a pachtýř. My si v tomto příspěvku přiblížíme pojmy jako je výpůjčka, výprosa a zápůjčka.

Ve všech případech se mezi dvěma osobami uzavře smlouva. Pro jednotlivé aktéry se používá specifické smluvní označení. Půjčitel se může označit i jako věřitel, vypůjčitel je někdy dlužník nebo výprosník.

Výpůjčka

V rámci výpůjčky se vypůjčitel a půjčitel domluví na tom, že vypůjčitel může po předem dohodnutou dobu bezplatně užívat věc, která patří půjčiteli. Podmínkou je, že užívání věci je bezplatné. Tím se výpůjčka liší oproti zápůjčce, nájmu nebo pachtu. Čtěte také: Pachtovné a přijaté úroky: Shodné pojmy, rozdílné zdanění

Konkrétní věc musí půjčitel předat v bezvadném stavu, aby ji mohl vypůjčitel řádně užívat. Dále pak půjčovatel poučí vypůjčovatele o správném používání. Přesné podmínky užívání věci jsou uvedeny ve smlouvě. S užíváním se nesou i obvyklé náklady a ustanovení, že věc nesmí být bez souhlasu půjčovatele předána do užívání třetí osobě. Vypůjčitel je oprávněn vrátit věc půjčovateli po uplynutí dané doby na kterou byla vypůjčka sjednaná. Věc může být vrácena ještě před uplynutím sjednané doby užívání a to především za situace, kdy ji vypůjčitel užívá v rozporu s uzavřenou smlouvou.

Výprosa

Výprosa je podobná výpůjčce avšak oproti ní není mezi smluvními stranami dopředu dohodnuta doba ani účel bezplatného vypůjčení věci. Půjčitel tak může kdykoliv po výprosníkovi požadovat vrácení věci. Výprosník se může v tomto případě označovat i jako prekarista (neplést se slovem prekariát), neboť výprosa je odvozena z latinského slova precarium.

Výprosa má svůj původ v římském právu. Hojně se používala i ve středověku v českých zemích. Tehdy se výprosa vztahovala na principu, kdy poddaný získal od panovníka do užívání nějakou věc, nebo dokonce úřad. Často šlo o formu výsluhy za předchozí služby. Výprosa je odvozena od slova vyprositi, tj. získati něco od někoho.

Zápůjčka

Zápůjčka vznikne na základě uzavření smlouvy o zapůjčení věci. Smluvními stranami je věřitel a dlužník. Dlužník se zaváže za užívání věci zaplatit věřiteli předem dohodnoutý úrok a po uplynutí dané doby ji vrátí. Čtěte také: Jak velký dluh vám zlomí vaz

Jde-li o zápůjčku finanční, je půjčená částka nazvána jako jistina a smluvené úroky jsou pak uváděny jako její příslušenství.

Jestliže je zápůjčka nefinančního charatektur, vrátí dlužník věřiteli věc v lepší jakosti anebo v přiměřeně větším množství.

Líbil se vám tento článek?
Pomozte nám s jeho propagací a sdílejte ho na svém Facebooku či na jiné sociální síti, kterou používáte. Děkujeme.